Jak předcházet zubnímu plaku: 5 nezbytných kroků pro čistší zuby

• Sdílet

Když si ráno projedete jazykem po korunách zubů a cítíte ten lepkavý povlak, víte přesně, o čem mluvím. Zubní plak je biologická fólie tvořená bakteriemi, jejich produkty a slinami, která se usazuje na površích zubů. Není to jen estetický problém, který kazí úsměv. Je to živé ekosystém bakterii, které produkují kyseliny. Tyto kyseliny postupně rozkládají sklovinu a vedou k zubním kazům nebo zánětům dásní.

Většina lidí si myslí, že stačí vyčesat jídlo ze zubů. To ale nestačí. Plak není jídlo. Je to biofilm, který se pevně přichytí k zoubku. Pokud ho neodstraníte do 24 až 72 hodin, začne tvrdnout a měnit se v zubní kámen. Ten už doma nevyčistíte. Potřebujete dentální hygienu u odborníka. Cílem těchto pěti kroků je nenechat plak, aby se vůbec stihl usadit.

1. Správná technika kartáčování s elektrickou kartáčkou

První a nejdůležitější bariéra proti plaku je mechanické odstranění biofilmu. Ruční kartáček funguje, pokud máte šikovné ruce a trpělivost. Pro většinu z nás je však elektrická zubní kartáčka s sonickými nebo rotačně-oscilačními hlavicemi efektivnější. Studie ukazují, že elektrické kartáčky odstraní o 21 % více plaku než ty ruční.

Jak na to? Nezačínejte tím, že budete drhnout zuby jako železo. To jen poškozujete sklovinu a recedujete dásně. Umístěte hlavici pod úhlem 45 stupňů k okraji dásně. Zapněte kartáčku a nechte ji pracovat. Vaším úkolem je pouze pomalu posouvat hlavici po každém zubu zvlášť. Zaměřte se na zadní stoličky, tam se plak hromadí nejrychleji kvůli obtížnému přístupu.

• Délka čištění: Dvě minuty, dvakrát denně. Použijte časovač v telefonu nebo vestavěný v kartáčce.
• Tlak: Měkký. Pokud vidíte bílou pěnu příliš rychle, tisknete moc silně.
• Hlavice: Vyměňujte každé 3 měsíce, nebo dříve, pokud jsou štětiny rozevláté.

Nezapomínejte ani na jazyk. Na jeho povrchu žije obrovské množství bakterií, které přispívají k zápachu z úst i k obnově plaku na zubech. Použijte speciální stěrku na jazyk nebo hrubší stranu vaší kartáčky.

2. Čištění mezizubních prostor: Klíč k úspěchu

Zde selhává asi 80 % populace. Kartáčkem vyčistíte pouze 60 % povrchu zubu. Zbývajících 40 %, tedy boční stěny mezi zuby, zůstávají nedotčené. Právě tam vznikají tzv. proximální kazy, ty nejtěžší na detekci a léčbu. Bakterie v těchto úzkých prostorách mají ideální podmínky - žádný proud slin, který by je vyplachoval, a dostatek potravy.

Máte dvě hlavní možnosti: Mezizubní kartáčky nebo mezizubní nit.

Doporučuji začít s mezizubními kartáčky. Jsou intuitivnější. Kupte si sadu různých velikostí a zkuste, která vejde mezi vaše zuby bez bolesti, ale s pocitem odporu. Pokud se mezi zuby vejde jen tenký provázek, použijte klasickou zubní nit. Technikou „C“ obtočte nit kolem každého zubu a vytáhněte ji dolů z dásenní kapse. Udělejte to jednou denně, ideálně večer před spaním.

3. Výběr správné zubní pasty s fluorem

Kartáček mechanicky odstraňuje plak, pasta mu brání v návratu a pomáhá opravovat mikroskopické poškození skloviny. Hlavním hrdinou je zde Fluorid ve formě fluoridu sodného nebo monofluorfosfonátu draselného. Fluoridy se váží na hydroxyapatit ve sklovině a vytvářejí fluorapatit, který je odolnější vůči kyselým útokům bakterií.

Hlídejte si obsah fluoru. Pro dospělého člověka je optimální koncentrace 1450 ppm (parts per million). Past s nižším obsahem fluoru je často určena dětem. Past s vyšším obsahem (např. 5000 ppm) předepisuje pouze lékař při vysokém riziku kazů. Nedojměte se marketingovými sloganům o „bílých zubech“ nebo „přírodních složkách“. Bílé zuby nepotřebujete mít za cenu zdraví. Přírodní pasty bez fluoru mohou vypadat dobře na etiketě, ale chrání zuby výrazně hůře.

Při aplikaci dejte na kartáček vrstvu velkou cca 1 cm. Nepotřebujete tubu vymačkat celou. Po vyčištění zuby vypláchněte jen malým množstvím vody nebo dokonce nevypleskejte vůbec. Nechte fluoridový film působit déle. Pokud okamžitě vypláchnete ústa litrem vody, vyplavíte většinu aktivní látky pryč.

4. Úprava stravy: Omezení frekvence cukrů

Bakterie ve vašem ústech se nesnaží vás zabít, snaží se přežít. Jejím hlavním zdrojem energie jsou sacharidy, zejména jednoduché cukry. Když sníte něco sladkého, bakterie tento cukr zpracují a jako odpadní produkt vylučují kyselinu. Tato kyselina dočasně sníží pH v ústech pod kritickou hranici 5,5. Při této kyselosti začíná demineralizace zubu.

Problém není tolik v tom, *kolik* cukru sníte, ale jak *často*. Každý sladký útluk spustí nový kyselý útok. Sliny potřebují 20-30 minut na to, aby neutralizovaly kyselinu a obnovily rovnováhu. Pokud pijete sladkou kávu s mlékem po celý den, vaše zuby jsou v permanentním kyselém prostředí. Sliny nestihnou pracovat.

• Soustreďte sladké pokrmy: Jezte dezert k jídlu, ne jako samostatnou svačinu mezi jídly.
• Vyhýbejte se lepkavým cukrům: Sušené ovoce, bonbony nebo granolové tyčinky se lepí na zuby mnohem déle než čerstvé ovoce.
• Pijte vodu: Voda pomáhá vyplavit částice jídla a obnovit pH. Minerálka s přidaným fluoridem je bonus.
• Kousněte si něco vláknnitého: Jablko, mrkev nebo salát pomáhají mechanicky čistit zuby a stimulují tvorbu slin.

5. Pravidelné kontroly a profesionální čištění

I když dodržujete první čtyři kroky perfektně, existují místa, kam se vaše domácí péče nedostane. Pod okrajem dásně, hluboko v dásenní kapse, se plak stále hromadí. Tam vzniká paradentóza, chronické onemocnění podpůrného aparátu zubů. Toto onemocnění je často bezbolestné, dokud není pozdě. Ztrácíte kostní hmotu kolem zubů a zuby se volí.

Profesionální zubní hygiena by měla být vaší pojistkou. Doporučuje se navštěvovat stomatologa nebo hygienistu každých 6 měsíců. Během návštěvy provedou:

1. Odbourání zubního kamene: Ultrazvukem odstraní ztvrdlý plak, který doma nevyčistíte.
2. Polirování: Z hladkých povrchů se plak drží hůře než z drsných.
3. Aplikaci fluoridu: Vysoce koncentrovaný lak posílí sklovinu.
4. Kontrolu dásní: Změří hloubku dásenních kapes. Hodnota nad 3 mm signalizuje problém.

Nechtějte se stydět za krev z dásní při čištění. Pokud dásně krvácejí, znamená to, že jsou zánětlivé a plak je již přítomen. Čím více je čistíte, tím méně budou krvácet. Ignorování krvácení vede k většímu zánětu a dalšímu krvácení.

Časté mýty o zubním plaku

Na internetu koluje spoustu dezinformací. Pojďme si vyvrátit ty největší.

Mýtus 1: „Bílý dech znamená čisté zuby.“
Zápach z úst (halitóza) je často způsoben bakteriemi na kořeni jazyka nebo v krku. Můžete mít krásně bílé zuby a zároveň vážný zánět dásní. Dechová svježost není indikátorem zdraví zubů.

Mýtus 2: „Peroxid vodíku nahradí kartáček.“
Peroxid má antibakteriální účinky, ale nenahradí mechanické odstranění biofilmu. Biofilm má ochrannou matrix, kterou chemikálie těžko prorazí. Fyzické odstranění je vždy priorita.

Mýtus 3: „Dětské zuby netřeba pečlivě čistit, stejně vypadnou.“
Kaz na mléčném zubu může infikovat zárodek trvalého zubu pod ním. Navíc předčasné ztracení mléčného zubu způsobuje posun ostatních zubů a následné ortodontické problémy.

• Štítky
• zubní plak
• prevence zubního plaku
• ústní hygiena
• čištění mezizubních prostor
• fluoridová pasta